10 mýtů, které provázejí energetické audity

Energetický audit bývá někdy vnímán jako další dokument, který je potřeba nechat zpracovat kvůli legislativě. Ve skutečnosti je ale především praktickým nástrojem pro rozhodování o energiích, provozu a budoucích investicích – ať už jde o firmu, obec, město nebo jejich organizace. Ukáže, kde energie skutečně mizí, která opatření dávají ekonomický smysl a do čeho se naopak investovat nemusí. Přesto kolem energetických auditů stále koluje řada mýtů. Vybrali jsme deset nejčastějších.

1. „Energetický audit je jen zbytečná administrativa.“

Mýtus.

Kvalitně zpracovaný energetický audit není jen soubor tabulek a výpočtů. Dává organizaci přehled o tom, kde a jak energii spotřebovává, kolik její provoz stojí a kde existuje potenciál úspor. Výsledkem by měl být praktický podklad pro další rozhodování – od jednoduchých provozních změn až po plánování větších investic do budov, technologií a infrastruktury.

2. „Energetický audit se řeší jen proto, že ho vyžaduje legislativa.“

Ne vždy.

Pro některé firmy, obce, města nebo jejich organizace skutečně vyplývá zpracování energetického auditu z legislativních požadavků. Smysl ale může mít i tam, kde takový požadavek nevzniká. Firma díky němu může získat ucelený pohled na své energetické hospodářství. Obec nebo město zase přehled o energetické náročnosti svých budov, škol, úřadů, sportovišť, technických služeb nebo dalších provozů. Audit tak poskytuje podklady pro rozhodnutí, která opatření mají skutečný přínos.

3. „Výsledkem auditu jsou hlavně drahé rekonstrukce.“

Nemusí být.

Audit může odhalit také opatření s nízkými nebo téměř nulovými investičními náklady – například:

• změnu nastavení vytápění a chlazení,
• úpravu provozních režimů,
• lepší regulaci technologií,
• omezení zbytečných odběrů,
• zavedení pravidelného sledování spotřeb,
• lepší koordinaci provozu jednotlivých budov a zařízení.

Právě tato opatření mohou být vhodným prvním krokem před většími investicemi.

4. „Energetický audit je totéž co PENB.“

Není.

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) hodnotí energetickou náročnost konkrétní budovy podle stanovené metodiky. Energetický audit jde jiným směrem. Zabývá se energetickým hospodářstvím, spotřebami energie a možnostmi jejich optimalizace a hodnotí konkrétní úsporná opatření.

Pro firmu, obec nebo město tak odpovídá především na otázku: Kde máme potenciál úspor a která opatření se nám vyplatí?

5. „Auditor mi řekne, co musím udělat.“

Energetický audit především navrhuje a vyhodnocuje možnosti.

U jednotlivých opatření může posoudit energetické úspory, investiční náklady, ekonomickou návratnost nebo další provozní přínosy. Organizace tak získá podklady, podle kterých může určit své investiční priority a naplánovat další postup. U obcí a měst může audit pomoci také s přípravou dlouhodobého energetického plánu nebo s rozhodováním o tom, které budovy a provozy řešit přednostně.

6. „Energetický audit je jen další náklad.“

Jeho cenu je vhodnější porovnávat s hodnotou informací, které přinese.

Pokud audit odhalí dlouhodobě neefektivní provoz, zbytečné spotřeby nebo pomůže správně nastavit budoucí investici, může firmě, obci nebo městu ušetřit výrazně více prostředků, než kolik stálo jeho zpracování. Nejde tedy jen o cenu auditu, ale o to, jaká rozhodnutí díky němu dokážeme udělat lépe.

7. „Staré budovy už nemá smysl řešit.“

Často právě naopak.

U starších objektů se mohou kombinovat tepelné ztráty, zastaralé zdroje tepla, nevyhovující regulace, starší osvětlení nebo neefektivní provoz technologií. Audit pomůže určit, které problémy mají největší vliv na spotřebu a které je vhodné řešit jako první. To může být důležité jak pro firmy, tak pro obce a města, která spravují větší množství různorodých budov.

8. „Nová budova je automaticky energeticky optimální.“

Ani nová technologie nemusí automaticky znamenat optimální provoz.

Rozhodující může být její nastavení, regulace, skutečný způsob využívání objektu nebo souběh jednotlivých technologií. Energetický audit tak může odhalit rezervy i v relativně nových a moderních provozech – například ve firemních areálech, administrativních budovách, školách, úřadech, sportovních zařízeních nebo kulturních objektech.

9. „Energetický audit řeší hlavně vytápění.“

Vytápění je pouze jednou z oblastí.

Podle charakteru energetického hospodářství se audit může zabývat například: elektřinou, vytápěním, chlazením, větráním, přípravou teplé vody, osvětlením, výrobními technologiemi, stlačeným vzduchem, dopravou nebo vlastní výrobou energie. U obcí a měst může zahrnout také veřejné osvětlení, čerpací stanice, čistírny odpadních vod nebo další technickou infrastrukturu. Důležité je podívat se na energetické hospodářství jako na celek.

10. „Po auditu musíme všechno okamžitě realizovat.“

Nemusíte.

Jedním z hlavních přínosů energetického auditu je právě možnost stanovit priority. Některá opatření lze realizovat okamžitě, jiná při plánované rekonstrukci nebo obnově technologie a další mohou být dlouhodobým investičním záměrem. Audit tak může firmě, obci nebo městu posloužit jako základ energetického plánu na několik dalších let a pomoci sladit úsporná opatření s rozpočtem, plánovanými opravami i dostupnými dotačními možnostmi.

Energetický audit jako podklad pro rozhodování

Energetický audit by neměl končit založením dokumentu do šuplíku.


Jeho skutečná hodnota spočívá v tom, že organizaci umožní odpovědět na několik zásadních otázek:

• Kde spotřebováváme nejvíce energie?
• Kde vznikají zbytečné náklady?
• Jaký máme potenciál úspor?
• Která opatření mají nejlepší poměr investice a přínosu?
• A do čeho má smysl investovat jako první?

Právě díky tomu může být energetický audit nejen splněním legislativního požadavku, ale především výchozím bodem pro systematické snižování spotřeby energie a provozních nákladů ve firmách, obcích, městech i jejich organizacích.

Energetické audity zpracováváme i v ENERGYLOW

Energetický audit nevnímáme pouze jako výpočet současného stavu. Zaměřujeme se také na hledání konkrétních možností úspor, jejich technické a ekonomické vyhodnocení a stanovení priorit pro další postup. Výsledkem má být dokument, který firma, obec, město nebo jiná organizace dokáže skutečně využít při rozhodování o svém energetickém hospodářství, provozu a budoucích investicích.