Pravidelné kontroly klimatizačních systémů jsou v komerční sféře často vnímány pouze jako nutná legislativní povinnost a administrativní zátěž. Realita moderního facility managementu je však odlišná. Klimatizace a vzduchotechnika patří k energeticky nejnáročnějším technologiím v budovách, a jejich stav přímo ovlivňuje fixní náklady společnosti. Správně seřízený a optimálně dimenzovaný systém má zásadní vliv na celkovou energetickou účinnost objektu, snižuje uhlíkovou stopu a prodlužuje životnost drahých technologií.
Zanedbání kontrol navíc nepřináší jen riziko legislativních postihů, ale především skryté finanční ztráty v podobě neefektivního provozu a hrozby náhlých havárií v nejméně vhodnou chvíli. Jak celý proces odborného posouzení probíhá, co všechno obnáší a jak se na něj jako vlastník či provozovatel budovy správně připravit? To nám v rozhovoru detailně přiblížila naše hlavní koordinátorka kontrol klimatizačních systémů - Ing. Jitka Löffelmann.
„V prvním kroku na základě komunikace se zákazníkem ověříme, zda jeho systém legislativní povinnosti kontroly podléhá. Podle vyhlášky č. 284/2022 Sb. se tato povinnost týká klimatizačních systémů a systémů kombinovaných s větráním, které mají jmenovitý chladicí výkon nad 70 kW.
Po ověření parametrů koordinujeme termín místního šetření. Náš certifikovaný technik následně na místě provede komplexní posouzení systému — hodnotí se zejména jeho účinnost, nastavení regulace, celkový technický stav a provozní parametry. Na základě zjištěných dat vypracujeme oficiální protokol, který zákazníkovi předáme v dohodnutém termínu.“
„Tato povinnost je zákonem uložena vlastníkům a provozovatelům budov, ve kterých je instalován systém s chladicím výkonem nad zmíněných 70 kW. V praxi se jedná především o:
- administrativní budovy a kancelářské komplexy,
- obchodní centra a komerční objekty,
- výrobní haly, logistická centra a další průmyslové provozy.
Zjednodušeně řečeno, povinnost se týká většiny objektů s centrálním systémem chlazení.“
Nejedná se o běžnou revizi zařízení, ale o odbornou kontrolu účinnosti klimatizačního systému jako celku.
Na rozdíl od běžných servisních kontrol jednotlivých zařízení se kontrola zaměřuje na účinnost a funkčnost celého systému chlazení, včetně:
-
zdrojů chladu,
-
rozvodů chladu,
-
regulačních prvků,
-
ventilátorů a výměníků,
-
způsobu provozu a nastavení systému.
„Klíčová je součinnost na místě. Zákazník by měl zajistit bezpečný přístup ke všem částem systému — tedy k vnitřním i venkovním jednotkám. Dále je nezbytné připravit dostupnou technickou dokumentaci a základní informace o provozním režimu budovy. Pokud má provozovatel k dispozici záznamy o předchozím servisu či opravách, výrazně to urychlí analýzu stavu zařízení.“
„Fyzická kontrola na místě trvá standardně 60 až 90 minut, v závislosti na rozsahu a členitosti systému. Výsledný protokol o kontrole, který splňuje všechny náležitosti dané vyhláškou, vyhotovujeme a odesíláme v rozmezí od několika dnů do dvou týdnů, podle celkové náročnosti a velikosti zakázky.“
„Plnění zákonných povinností v oblasti energetické náročnosti budov kontroluje Státní energetická inspekce (SEI). V případě porušení hrozí provozovateli finanční sankce. Významnějším rizikem jsou však skryté finanční ztráty. Nekontrolovaný systém často vykazuje zvýšenou spotřebu energie a roste u něj riziko závažné technické poruchy, což může vést k neplánovaným odstávkám provozu.“
„Nejčastěji se potýkáme s absencí původní projektové dokumentace, technických listů nebo identifikačních štítků na zařízeních. U starších nebo rekonstruovaných objektů je to bohužel běžný jev. Projektová dokumentace je přitom pro nás klíčová — obsahuje návrhové hodnoty, podle kterých máme posoudit, zda je systém provozován hospodárně a v souladu s původním záměrem. Pokud tyto podklady chybí, musíme tuto skutečnost v protokolu uvést jako nedostatek. Kompletní dokumentace naopak zaručuje rychlé a přesné vyhotovení bez komplikací.“
„Zájem ze strany klientů aktuálně standardně roste a kapacity se rychle zaplňují. Je potřeba zdůraznit, že tyto kontroly se provádějí primárně v letním období, kdy jsou jednotky v plném provozu. Aby mohl technik objektivně změřit účinnost, provozní parametry a regulaci systému, musí zařízení běžet v reálné zátěži. Pokud chtějí mít vlastníci budov jistotu, že splní zákonnou povinnost a zároveň ověří, zda jejich systémy fungují optimálně a úsporně, doporučujeme koordinaci termínu v letních měsících neodkládat.“