EN

Pravidelné kontroly klimatizačních systémů jsou v komerční sféře často vnímány pouze jako nutná legislativní povinnost a administrativní zátěž. Realita moderního facility managementu je však odlišná. Klimatizace a vzduchotechnika patří k energeticky nejnáročnějším technologiím v budovách, a jejich stav přímo ovlivňuje fixní náklady společnosti. Správně seřízený a optimálně dimenzovaný systém má zásadní vliv na celkovou energetickou účinnost objektu, snižuje uhlíkovou stopu a prodlužuje životnost drahých technologií.

Zanedbání kontrol navíc nepřináší jen riziko legislativních postihů, ale především skryté finanční ztráty v podobě neefektivního provozu a hrozby náhlých havárií v nejméně vhodnou chvíli. Jak celý proces odborného posouzení probíhá, co všechno obnáší a jak se na něj jako vlastník či provozovatel budovy správně připravit? To nám v rozhovoru detailně přiblížila naše hlavní koordinátorka kontrol klimatizačních systémů - Ing. Jitka Löffelmann.

1. Začněme od začátku – jak probíhá celý proces kontroly klimatizačního systému od prvního kontaktu se zákazníkem až po předání výsledků?

„V prvním kroku na základě komunikace se zákazníkem ověříme, zda jeho systém legislativní povinnosti kontroly podléhá. Podle vyhlášky č. 284/2022 Sb. se tato povinnost týká klimatizačních systémů a systémů kombinovaných s větráním, které mají jmenovitý chladicí výkon nad 70 kW.

Po ověření parametrů koordinujeme termín místního šetření. Náš certifikovaný technik následně na místě provede komplexní posouzení systému — hodnotí se zejména jeho účinnost, nastavení regulace, celkový technický stav a provozní parametry. Na základě zjištěných dat vypracujeme oficiální protokol, který zákazníkovi předáme v dohodnutém termínu.“

2. Kterých subjektů a typů objektů se tato legislativní povinnost konkrétně týká?

„Tato povinnost je zákonem uložena vlastníkům a provozovatelům budov, ve kterých je instalován systém s chladicím výkonem nad zmíněných 70 kW. V praxi se jedná především o:

  • administrativní budovy a kancelářské komplexy,
  • obchodní centra a komerční objekty,
  • výrobní haly, logistická centra a další průmyslové provozy.

Zjednodušeně řečeno, povinnost se týká většiny objektů s centrálním systémem chlazení.“

Nejedná se o běžnou revizi zařízení, ale o odbornou kontrolu účinnosti klimatizačního systému jako celku.  

Na rozdíl od běžných servisních kontrol jednotlivých zařízení se kontrola zaměřuje na účinnost a funkčnost celého systému chlazení, včetně:

  • zdrojů chladu,

  • rozvodů chladu,

  • regulačních prvků,

  • ventilátorů a výměníků,

  • způsobu provozu a nastavení systému.

3. Co by si měl zákazník před samotnou kontrolou připravit, aby proces proběhl efektivně a bez komplikací?

„Klíčová je součinnost na místě. Zákazník by měl zajistit bezpečný přístup ke všem částem systému — tedy k vnitřním i venkovním jednotkám. Dále je nezbytné připravit dostupnou technickou dokumentaci a základní informace o provozním režimu budovy. Pokud má provozovatel k dispozici záznamy o předchozím servisu či opravách, výrazně to urychlí analýzu stavu zařízení.“

4. Jaká je obvyklá časová náročnost samotné kontroly a v jakém horizontu obdrží zákazník protokol?

„Fyzická kontrola na místě trvá standardně 60 až 90 minut, v závislosti na rozsahu a členitosti systému. Výsledný protokol o kontrole, který splňuje všechny náležitosti dané vyhláškou, vyhotovujeme a odesíláme v rozmezí od několika dnů do dvou týdnů, podle celkové náročnosti a velikosti zakázky.“

5. Kdo dodržování této povinnosti monitoruje a jaké důsledky hrozí provozovatelům v případě jejího nesplnění?

„Plnění zákonných povinností v oblasti energetické náročnosti budov kontroluje Státní energetická inspekce (SEI). V případě porušení hrozí provozovateli finanční sankce. Významnějším rizikem jsou však skryté finanční ztráty. Nekontrolovaný systém často vykazuje zvýšenou spotřebu energie a roste u něj riziko závažné technické poruchy, což může vést k neplánovaným odstávkám provozu.“

6. Co bývá nejčastější komplikací při vyhotovení výsledného protokolu?

„Nejčastěji se potýkáme s absencí původní projektové dokumentace, technických listů nebo identifikačních štítků na zařízeních. U starších nebo rekonstruovaných objektů je to bohužel běžný jev. Projektová dokumentace je přitom pro nás klíčová — obsahuje návrhové hodnoty, podle kterých máme posoudit, zda je systém provozován hospodárně a v souladu s původním záměrem. Pokud tyto podklady chybí, musíme tuto skutečnost v protokolu uvést jako nedostatek. Kompletní dokumentace naopak zaručuje rychlé a přesné vyhotovení bez komplikací.“

Závěrem — jaká je aktuální naplněnost kapacit vzhledem k nadcházejícímu letnímu období?

„Zájem ze strany klientů aktuálně standardně roste a kapacity se rychle zaplňují. Je potřeba zdůraznit, že tyto kontroly se provádějí primárně v letním období, kdy jsou jednotky v plném provozu. Aby mohl technik objektivně změřit účinnost, provozní parametry a regulaci systému, musí zařízení běžet v reálné zátěži. Pokud chtějí mít vlastníci budov jistotu, že splní zákonnou povinnost a zároveň ověří, zda jejich systémy fungují optimálně a úsporně, doporučujeme koordinaci termínu v letních měsících neodkládat.“

Vloženo: 22.06.2026
Kontaktujte nás

Prohlašuji, že jsem se seznámil(a) se Zásadami zpracování osobních údajů a chci odeslat formulář.

Tato stránka je chráněna reCAPTCHA a platí pravidla ochrany soukromí a použití služby od Google.