Na první pohled běžný Dům dětí a mládeže. Z pohledu energetického specialisty ale poměrně zajímavá budova, ve které se potkává architektura první poloviny 20. století, zateplení z roku 2009 a moderní přístavby z roku 2022. Pro Dům dětí a mládeže v Suchdole jsme zpracovali průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). A protože samotné písmeno energetické třídy zdaleka neříká všechno, podívejme se trochu podrobněji na to, co se za výsledkem skrývá.
Objekt v Rohové ulici nebyl původně postaven pro vzdělávání ani volnočasové aktivity. Pochází z roku 1930 a původně sloužil jako bytový dům. Teprve později došlo ke změně způsobu využití a dnes zde funguje Dům dětí a mládeže. To je z energetického pohledu zajímavé samo o sobě. Budova totiž dnes funguje úplně jinak, než pro co byla před téměř stoletím navržena.
Najdeme zde učebny, kanceláře, komunikační prostory, technické zázemí nebo keramickou dílnu. Jednotlivé části mají rozdílný způsob užívání a vytápění a některé prostory jsou vybaveny také nuceným větráním nebo chlazením. PENB proto pracuje s několika výpočtovými zónami podle způsobu jejich využití.
Jeden objekt, několik stavebních období
Další zajímavostí je postupný vývoj budovy.
V roce 2009 prošla původní část významnými úpravami. Obvodové cihelné zdivo o tloušťce přibližně 300–450 mm bylo zatepleno 100 mm tepelné izolace a současně došlo k výměně otvorových výplní za okna s izolačními dvojskly. Zateplena je rovněž střecha původní části objektu.
Další výrazná změna přišla v roce 2022.
K původnímu domu byla přistavěna dvoupodlažní vstupní část a jednopodlažní keramická dílna. Novější části už samozřejmě odpovídají jiné době výstavby – jsou provedeny z keramických tvarovek s tepelnou izolací, mají hliníková okna s izolačními trojskly a výrazně zateplené ploché střechy.
V rámci jediného energetického hodnocení se tak potkává původní téměř stoletá stavba, její modernizace a současná přístavba. A přesně u takových budov je dobře vidět, proč nelze energetickou náročnost posuzovat jen podle stáří objektu.
563 m² pod energetickou lupou
Celková energeticky vztažná plocha hodnocené budovy činí 563 m². Objem vytápěných a jinak upravovaných prostor je přibližně 1 600 m³ a plocha hodnocené obálky dosahuje více než 910 m².
Celková dodaná energie činí 64 kWh/m² za rok a odpovídá třídě C. U primární energie z neobnovitelných zdrojů dosahuje objekt hodnoty 67 kWh/m² za rok a klasifikační třídy D. Zajímavá je také měrná potřeba tepla na vytápění – 42 kWh/m² za rok.
Na budovu, jejíž původní část pochází z roku 1930, jsou to čísla, za kterými je dobře vidět vliv postupných rekonstrukcí.
Kam energie skutečně mizí?
PENB umožňuje podívat se také na to, k čemu se energie v budově používá.
Celková vypočtená dodaná energie činí přibližně 36,1 MWh za rok. Z toho připadá:
- 28,86 MWh/rok na vytápění,
- 5,99 MWh/rok na přípravu teplé vody,
- 1,02 MWh/rok na osvětlení,
- přibližně 0,21 MWh/rok na nucené větrání,
- a pouze velmi malá část na chlazení.
Vytápění tak představuje téměř 80 % celkové dodané energie budovy. Ještě výraznější je pohled podle používaných energonositelů. 95,4 % dodané energie připadá na zemní plyn a pouze 4,6 % na elektřinu.
Co má na tepelných ztrátách největší podíl?
PENB dokáže ukázat i něco, co z barevného štítku na první straně vůbec nepoznáme – kudy budova ztrácí teplo.
Celkové tepelné ztráty ve výpočtové bilanci dosahují přibližně 34,2 MWh za rok. Největší podíl připadá na vnější stěny, okna a další výplně otvorů, netěsnosti obálky, větrání a střechy. Zajímavé je, že část těchto ztrát dokáže budova během provozu „získat zpět“ jiným způsobem.
Do energetické bilance totiž vstupují také solární zisky přes okna a vnitřní tepelné zisky od lidí, osvětlení a technologií. V tomto případě představují využitelné tepelné zisky přibližně 10,6 MWh za rok. Výsledkem je potřeba energie na vytápění přibližně 23,5 MWh za rok.
Plynový kotel, rekuperace i klimatizace
Hlavním zdrojem tepla je plynový kondenzační kotel o výkonu 25,5 kW, který zajišťuje vytápění a převážnou část přípravy teplé vody. Vytápění je řešeno pomocí deskových otopných těles s termostatickými ventily. Část budovy je vybavena vzduchotechnickou jednotkou se zpětným získáváním tepla. U hlavní větrací jednotky PENB pracuje se sezónní účinností zpětného získávání tepla 85 %. Učebny ve 3. nadzemním podlaží jsou navíc chlazeny klimatizační jednotkou.
Budova z roku 1930 tak dnes využívá technologie,
o kterých její původní stavitelé samozřejmě nemohli ani uvažovat.
A kde je prostor pro další zlepšení?
Průkaz energetické náročnosti nemusí končit pouze konstatováním současného stavu. Součástí zpracovaného PENB jsou také doporučení, jak budovu dále zlepšovat.
V tomto případě jsme se zaměřili na čtyři oblasti.
1. Venkovní stínění - Na jihozápadní fasádě a přístavbě hlavního vstupu bylo doporučeno instalovat předokenní žaluzie. Důvodem je omezení solárních tepelných zisků a především snížení rizika letního přehřívání.
2. Další využití rekuperace - V kreslírně je doporučena lokální rekuperační jednotka, která může přispět nejen k energetickým úsporám, ale také ke zlepšení kvality vnitřního prostředí a vlhkostních poměrů.
3. Postupný přechod na LED osvětlení - Stávající osvětlení lze postupně nahradit energeticky úspornějšími LED svítidly a LED lineárními svítidly.
4. Fotovoltaika - Posouzena byla také možnost instalace fotovoltaické elektrárny o výkonu přibližně 3,1 kWp s bateriovým úložištěm 3 kWh. Vzhledem ke stáří původní části objektu by však bylo nutné nejprve posoudit únosnost původního krovu.
Z energetické třídy D až do C?
Právě kombinace navržených opatření přináší další zajímavý výsledek. Hodnocená budova má v současném stavu primární energii z neobnovitelných zdrojů 67 kWh/m² za rok a třídu D.
Po započtení navrženého souboru opatření vychází hodnota 57 kWh/m² za rok, což už znamená posun do energetické třídy C. Roční primární energie z neobnovitelných zdrojů by podle výpočtu klesla přibližně o 5,8 MWh.
A právě tady se ukazuje jedna z hlavních rolí energetického hodnocení.
PENB není jen barevný štítek na první straně
Písmeno A až G je nejviditelnější částí průkazu energetické náročnosti budovy. Ve skutečnosti se ale za výslednou třídou skrývá podstatně více informací. PENB popisuje kvalitu obálky budovy, potřebu tepla, způsob vytápění, přípravu teplé vody, větrání, chlazení, osvětlení i využívané zdroje energie. Umožňuje také zjistit, které části provozu mají na energetickou bilanci největší vliv a kde může být prostor pro další zlepšení.
Dům dětí a mládeže v Praze-Suchdole je pěkným příkladem toho, že energetika budov není jen otázkou toho, kdy byly postaveny. Mnohem důležitější je jejich skutečný technický stav, způsob využívání a především to, jak se v průběhu desetiletí proměňovaly.
A u domu z roku 1930, který dostal novou funkci, prošel zateplením, získal moderní přístavby, rekuperaci i klimatizaci, je tento vývoj vidět opravdu dobře.