Při zahájení energetického auditu nebo energetického posudku od nás klient zpravidla obdrží seznam podkladů, které potřebujeme pro zpracování. A někdy není zrovna krátký. Projektová dokumentace, faktury a vyúčtování energií, informace o technických zařízeních, provozní údaje, údaje o spotřebách, technologiích nebo třeba fotodokumentace.
Proč toho energetický specialista potřebuje tolik?
Důvod je jednoduchý.
Energetický audit ani energetický posudek by neměl vycházet pouze z obecných předpokladů.
Abychom mohli správně vyhodnotit současný stav a navrhnout smysluplná opatření, potřebujeme nejprve co nejlépe poznat skutečné fungování objektu nebo celého energetického hospodářství.
Každý podklad nám říká něco jiného
Rozsah požadovaných dokumentů se vždy odvíjí od konkrétní zakázky. Jiné podklady potřebujeme pro administrativní budovu a jiné například pro výrobní podnik, technologický provoz nebo rozsáhlejší energetické hospodářství s více areály.
Nejčastěji pracujeme s několika základními skupinami informací.
1. Spotřeby energií
Jedním z nejdůležitějších vstupů jsou údaje o skutečné spotřebě energie – například elektřiny, zemního plynu, tepla nebo dalších paliv a energií. Proto požadujeme například faktury, roční vyúčtování, přehledy odběrných míst nebo dostupná data z měření, zpravidla za více předchozích let.
Díky nim můžeme sledovat vývoj spotřeby, porovnat jednotlivá období, identifikovat významná místa spotřeby a sestavit energetickou bilanci.
2. Projektová a technická dokumentace
Výkresy, půdorysy, technické zprávy nebo dokumentace skutečného provedení nám pomáhají pochopit stavební a technické řešení objektu. Získáváme z nich informace například o rozměrech a konstrukcích budovy, způsobu vytápění, přípravě teplé vody, chlazení, větrání nebo dalších technických systémech.
Pokud je dokumentace starší, je samozřejmě důležité při místním šetření ověřit, zda stále odpovídá skutečnému stavu.
3. Technická zařízení a technologie
Kotle, tepelná čerpadla, vzduchotechnika, klimatizace, osvětlení, výrobní technologie, kompresory, fotovoltaické elektrárny, kogenerační jednotky nebo další zařízení mohou tvořit významnou část celkové spotřeby energie. Zajímají nás proto jejich výkony, stáří, provozní režimy, účinnost a způsob regulace – zkrátka informace, které nám umožní posoudit jejich skutečný význam v rámci energetického hospodářství.
4. Provozní údaje
Dvě podobné budovy mohou mít velmi rozdílnou spotřebu energie. Rozhoduje totiž nejen jejich technické řešení, ale také způsob využívání.
Proto potřebujeme vědět například:
-
kolik lidí objekt využívá,
-
v jakých hodinách a dnech probíhá provoz,
-
zda je provoz jednosměnný, vícesměnný nebo nepřetržitý,
-
jak jsou jednotlivé prostory využívány,
-
zda během roku dochází k významným změnám provozu.
Právě propojení technických údajů se skutečným provozem často vysvětlí, proč je spotřeba energie taková, jaká je.
Dokumentace a místní šetření se navzájem doplňují
Ani kvalitní dokumentace sama o sobě nestačí. Důležitou součástí naší práce je proto také místní šetření. Při něm ověřujeme skutečný stav zařízení a budov, jejich způsob používání a další okolnosti, které z dokumentace nemusí být patrné. V praxi se totiž můžeme setkat například s tím, že některá zařízení byla v průběhu let vyměněna, část technologie již není využívána nebo se provoz objektu změnil.
Dokumentace nám poskytne důležitý základ. Místní šetření nám pomůže ověřit, jak situace vypadá ve skutečnosti.
Co když některé podklady chybí?
To se samozřejmě stává – zejména u starších budov nebo rozsáhlých areálů nemusí být kompletní dokumentace vždy k dispozici.
Neznamená to automaticky, že energetický audit nebo posudek nelze zpracovat. Chybějící informace je ale potřeba vhodným způsobem doplnit, ověřit nebo v některých případech odborně stanovit.
Od podkladů k návrhu konkrétních opatření
Shromážděním dokumentů naše práce teprve začíná.
Jednotlivé informace propojujeme, kontrolujeme jejich vzájemnou návaznost a sestavujeme energetickou bilanci. Zjišťujeme, kde se energie spotřebovává, které části energetického hospodářství jsou významné a kde existuje prostor pro zlepšení.
Na tomto základě pak můžeme posuzovat konkrétní možnosti úspor – například modernizaci zdrojů tepla, úpravu regulace, rekonstrukci osvětlení, využití obnovitelných zdrojů energie, úpravy technologií nebo stavební opatření.
Cílem tedy není shromáždit co největší množství dokumentů. Cílem je získat dostatek kvalitních informací pro to, aby navržená opatření odpovídala skutečnému provozu a potřebám konkrétního klienta.
Co si tedy připravit před zahájením zpracování?
Pokud se chystáte na energetický audit nebo energetický posudek, vyplatí se předem dohledat především:
✓ faktury a vyúčtování energií za předchozí období,
✓ seznam odběrných míst,
✓ dostupnou projektovou a technickou dokumentaci,
✓ informace o zdrojích energie a technických zařízeních,
✓ údaje o provozu objektů a technologií,
✓ dostupné údaje z měření a podružného měření,
✓ informace o významných změnách, rekonstrukcích či již realizovaných úsporných opatřeních.
Konkrétní seznam samozřejmě vždy závisí na rozsahu a účelu zpracovávaného dokumentu.
A pokud některé podklady nemáte? Nevadí.
Důležité je říct nám to hned na začátku. Společně můžeme určit, které informace jsou pro zpracování nezbytné a jakým způsobem lze chybějící údaje doplnit.
Dobře připravené vstupní podklady totiž neznamenají pouze jednodušší začátek spolupráce. Především nám umožňují vytvořit výstup, který co nejlépe odpovídá skutečnému energetickému hospodářství a může být kvalitním podkladem pro další rozhodování.